Statistika přístupů

Tento web byl provozován od října 2007 do 15. 3. 2009, přičemž stávající grafická podoba byla spuštěna v dubnu 2008. Dále uvedené statistické...

Liberecký šampionát skončil, pochvaluje si ho celý svět

Dnes byl na programu FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 poslední závod mužů na 50 kilometrů. Poslední mistr světa z Liberce,...

Poslední závod vyhrál Pan Řídící

Už i poslední závod 47. FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování LIBEREC 2009 zná svého vítěze. Zcela právem se jím stal fenomenální...

Machnín pralíhní lyžování

28. 08 2008

Neuvěřitelně významnou roli v zimních sportech na Ještědských horách měla v minulosti malá podhorská vesnička Machnín. V dějinách jejich osudy strážil hrad Hamerštejn, v současnosti zřícenina a atraktivní cíl turistů. Dnes je obec součástí města Liberce, ale až do roku 1980 si její obyvatelé hospodařili sami. Měli také z čeho - v okolí obce, na Ovčí hoře, se těžily různé kovové rudy, které vynášely po mnoho let. Šlo nejen o olovo, měď a limonit, ale také o stříbro. V obci byl hamr, spousta řemeslníků a všelijakých dalších podnikatelů. Obec měla jedenáct hostinců - a to tam bylo jen 213 domů. I dnešní Eliška je vynikajícím občerstvovatelem cyklistů či jiných pocestných. Kostel, vlak už od roku 1859, krásná silnice na Hrádek a Žitavu, a taky dvě školy. Bohatá historie i nápadití občané sehráli roli i v dějinách lyžování, ne-li i v jiných oblastech života.

Machnín - zde vzniklo lyžování Machnínští bývali ještě v nedávných dobách také pravidelnými dodavateli lektvarů. Byliny, krev ptáků a všelijakých ještěrů míchali se zmijím jedem a tyto směsi exportovali. Občas některý ze starších sudů seschnul a jeho dužiny se rozpadly. Kdysi jakési děcko usedlo na jednu ze sudových dužin a ejhle, ono to jelo po napadaném sněhu jako o závod. To děcko se na dužině postavilo a ono se to dalo řídit, stačilo hřebíčkem přitlouct k dužině kousek kůže. Tak vznikly sněsudky, vlastně dnešní snoubord. Dospělí, když viděli, jak se děti vozí, zkusili přidělat na každou nohu podobnou dužinu, protože se jim to zdálo stabilnější. Byly na světě sudky, dnešní lyže.

Naučná dopoledne, k poctě dávné slavné lyžařské historie, uspořádávají o příhodném víkendu každou zimu machnínští pralyžci, když vyrážejí jako kdysi na pralyžích po ještědských stráních. Úvodem pro desítky účastníků pralyžařské výpravy zpravidla přednáší Miroslav Zikmund, jeden z pralyžců, pamětník podobných akcí v minulém století, pojednání o vzniku sněsudek a sudek v machnínském euroregionu: „Zdůrazňuji a nikoho nenechám na pochybách o pravdivosti a prvenství vzniku lyžování na ještědských pláních v okolí Machnína. Lidé z chalup, pravidelně rok co rok, i v dávné minulosti o masopustních veselicích, nemohli v hlubokém sněhu chodit pěšky, proto se záhy naučili používat pralyže neboli sudky. Mládež jezdila na tancovačky z horských chalup na sněsudkách, což vlastně byly snoubordy.“   
 
Kondici tohoto pralyžce překonala jen zemská přitažlivostZajímavé bylo tvrzení vedoucího pralyžců o tom, že v Norsku, přestože existovaly sudy, nemohlo vzniknout lyžování, neboť ve středověku měli nedostatek sněhu. Žádná evropská velmoc jim sníh nechtěla dodávat. Zato v Čechách, jejichž příslušnost k mocnářství poskytovala výsostné postavení, bylo sněhu nadbytek, zvláště za dob Valdštejna. Jeho falešné peníze z frýdlantské mincovny zajistily všeho hojnost, a tak se sněhu mohlo i proti době současné dodávat na Ještěd dostatek.
 
„Žádné Norsko,“ hřímá na stráních pralyžník Zikmund, „ale Machnín je původcem lyžování, a to je dostatečným důvodem k naší oslavě. Bojujeme také o to, aby součástí mistrovství světa byly historické discipliny. Dalším bodem našich pravidelných setkání jest slalom. Někteří lidé se neodvážili na sudky a scházeli ze strání pěšky, mezi nimi se pohybovali pralyžci, a tudíž i první slalom vzniknul mezi živými brankami. Diskvalifikace následovala po sražení pěšce a pralyžník byl ze závodu vyřazen, pěšec případně odvezen k felčarovi. Zkoušíme si tuto jízdu mezi živými brankami dříve, než usedneme k rozpravě. Po rozpravě a požití několika piv bychom museli přivolávat více vrtulníků, kterých zas až tolik v hospitalu není. “
 
Potom už následuje instruktážní jízda pralyžce a následně i závod. Jeho dokončení obvykle ohrožuje návštěva otevřeného nejbližšího občerstvovacího zařízení, to pak většina žíznivých pralyžců ze závodní trati mizí, nezůstávají ani pěšci. Dobře namazané vzácné pralyže stojí bez povšimnutí opřené o zeď. Kapituluje zpravidla i vedoucí pralyžec a teprve po drahně dlouhé době se mu podaří (a někdy ani ne), odstartovat.
 
Parta potomků pralyžců z Machnína, kolébky lyžování Sudkolopet po starém způsobu zpět do rodiště krásného sportu lyžování. Nikdo neví, zda dorazí všichni naprosto zdrávi, ale jisté je, že lyžování nevzniklo nikde jinde než v Machníně. Proto jest zcela oprávněn i požadavek světového závodu: „Z důvodů návaznosti na historické tradice by areál závodů však měl být v Machníně,“ prohlásil před časem pralyžec Miroslav Zikmund.
 
Mistr Podještědský
 


 

 

 

 

 

Oficiální mezinárodní sponzoři

Oficiální národní partneři

 
MARIO
STECHER
(AUT)
NAROZEN(a):
17. 7. 1977 v Eisenerz

VÝŠKA A VÁHA:
178 cm / 61 kg

KLUB:
WSV Eisenerz

ZÁJMY:
fotbal, tenis, jízda na kole, lezení

DISCIPLÍNA:
Severská kombinace

WEB STRÁNKA:
www.mario-stecher.at