Statistika přístupů

Tento web byl provozován od října 2007 do 15. 3. 2009, přičemž stávající grafická podoba byla spuštěna v dubnu 2008. Dále uvedené statistické...

Liberecký šampionát skončil, pochvaluje si ho celý svět

Dnes byl na programu FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 poslední závod mužů na 50 kilometrů. Poslední mistr světa z Liberce,...

Poslední závod vyhrál Pan Řídící

Už i poslední závod 47. FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování LIBEREC 2009 zná svého vítěze. Zcela právem se jím stal fenomenální...

Po staletí Čechů slávu šíří slunce v křišťálu

13. 08 2008

Snad dosud žádný hmotný výtvor nedosáhl tolik modifikací a v takovém množství nenaplnil prostor lidského konání, jako člověčím úsilím vytvořený umělý nerost. Jsou-li dnes Čechy známy jako země piva, pak druhým pradávným atributem jest věhlas země skla.

Čeští skláři s kumštem a láskou z hmoty, jež slunečnou barvou při svém zrodu onu životadárnou kouli připomíná, dílo pozemské krásy nesmírné po staletí tvoří. Žádná země nemůže se chlubit tak dlouhou a hlavně po staletí nepřerušenou tradicí sklářské výroby.
 
O výrobě skla víme už za vlády Karla IV., v dokladech z roku 1356 ze Sklenářské Lhoty. V té době se vytváří polarizovaná centra sklářů v Novém Boru a v Jablonci nad Nisou a vedle výrobců vzniká i skupina prodejců. Ti vyrážejí do celé Evropy se sklem na trakařích nebo v krosnách, později koňskými povozy. Známý v historii skla je Jiřík Fr. Kreybich, Kryštof Pilz a Jan Kašpar Kittel. České sklo začíná konkurovat monopolu benátskému: „..země české jsou zaplaveny krásným sklem, světlo padá skrze vysoká a velmi široká okna ze světlého a uměle zhotoveného skla..,“ napsal mnich Eneáš. Fortel mistrů a navíc objev českého křišťálu v XVII. století proslavil Čechy tak, že zboží udávalo evropské módní trendy. Křišťálové sklo chránilo před žízní, udržovalo svěžest, léčilo vodnatelnost a bolest zubů. Zdobné sklo znázorňovalo i oplzlé scény a vitreatoři dle pověstí tavili poháry, kouzelné moci.
 
Sklář Kunckle málem upálen byl pro nařčení, že sklo lidskou krví barví. Dokázal vyrobit sklo barvy rubínu, z ústního podání však sklo rubínové vytvořili milenci, když do tavby vhodili snubní prsteny. Evropský vrch drželi Češi výrazným rozvinutím sklářských technik malování, rytí a broušení, významným technikem středověku je Kašpar Lehmann. Skláři dostávali úlev od poddanských služeb, mohli vařit pivo a byli povyšováni do stavu šlechtického. Dílny přijížděli obhlížet cizinci a díla byla předmětem obdivu, proto také bylo snadné zakládání českých domů, filiálek sklářů v zahraničí. Zboží putovalo i do Ameriky a Asie. Dokonalé vítězství nad Benátkami dosáhli skláři díky českému křišťálu.
 
Habsburkové na výrobě skla profitovali a i přes nejrůznější snahy omezit v některých etapách sklářskou produkci, stala se z řemesla manufakturní výroba. Další trumfy vynáší vynikající sklář, ale i dobrodruh, Bedřich Egermann. Vynalézá technologie tavení i opracování a jeho achátové sklo je novinkou na trhu, stejně jako sklo mramorové nebo hyallithové, úspěch se dostavuje i při objevu stříbrné a žluté lazury, a podnes si firma Egermann drží tajemství rubínového skla.
 
V době napoleonských válek se výrobou skla v Čechách zabývá na pět tisíc dělníků a mistrů v sedmdesáti sklárnách. Skončilo období potulného obchodu a z původních českých domů jsou výnosná zastoupení po celé Evropě. Vývoz dosahuje deseti miliónů zlatých. Devatenácté století kodifikuje vzájemné vztahy sklářů, postavení mistrů, tovaryšů a učňů. Mistři dostávají byty nebo si staví vlastní domky, pivo se pije v mnohých hutích zdarma (privilegia sklářů byla zrušena za Antonína Zápotockého).
 
V roce 1875 pracovalo jen v Kamenickém Šenově patnáct set lidí v nejrůznějších sklářských profesích a podobně tomu bylo i v jiných místech na severu Čech. Staletá tradice byla cítit z každého pohybu, graciézní lehkost a virtuozita to byly participující elementy vložené do výrobků, jimž nebylo ve světě rovno. Dvacáté století je postiženo světovými válkami a velkou hospodářskou krizí. Jsou však léta, kdy skláři přes nové druhy skla dovedou ve světě prosadit své zboží a do krize bylo již z Československa vyvezeno skla za sedmnáct miliard korun.
 
Druhá světová válka výrazně omezila výrobu skla a ke zlepšení nedošlo ani v době budování Československé republiky. Firmy řídili lidé bez profesního vzdělání, byl zastaven zahraniční obchod zákazem výjezdu obchodních zástupců do zahraničí. Později měly získat pozice na zahraničních trzích gigantické výstavy a účast na výstavách v Bruselu, Ósace i v Americe.
 
K zásadním změnám došlo v posledních patnácti létech. Dominující výrobou severu Čech se staly závody produkující díly na automobily, ale sklářství je druhým nejsilnějším exportním odvětvím a sklo patří spolu s pivem k nejvýznamnějším atributům, proslavující Českou republiku na celém světě. V Novém Boru se pořádají pravidelná sympozia sklářů, k tradicím výroby patří i školství, jehož úroveň je známa nejen v rovině střední, ale i na několika univerzitách. Sklářské firmy zvýšily svůj vývoz ze šesti miliard korun od roku 1990 ke čtyřiceti miliardám. Na severu Čech žijí vedle sebe sklářští giganti, ale i malé firmy, kde ve sklepě panelových domů vznikají květy, figurky, malované sklo. Šmelcem zdobí zvláště na Jablonecku chodníky a trubky i koule dotvářejí květinové záhony. Posledním extrémním výkřikem sklářské bižuterie je dámské skleněné spodní prádélko.
 
Návštěvník Libereckého kraje může bez obtíží poznat nejkrásnější odvětví průmyslu návštěvou několika muzeí a galerií, dveře nemají zavřené ani sklářské ateliery a na čtyři desítky firem umožní exkurze i s průvodci. Vedle výroby žije sklářský kraj i společenskou sklářskou tradicí. Na tři sta padesát firem nabízí k nahlédnutí i k nákupu turisty do svých dílen.
 
Úspěšných sklářů, individuálních výrobců, umělců, dobrých obchodních zástupců, ale i dělníků má naše republika mnoho a jejich duchovní síla stejně jako po staletí vítězila určitě odolá i v současné konkurenci.
 
 „…nic jiného nerozšířilo jméno Čech tak daleko do světa, jako jeho sklo…,“ píše v knize o historii skla v roce 1878 německý dějepisec Edmund Schebek.                 
 
Mistr Podještědský
 


 

 

 

 

 

Oficiální mezinárodní sponzoři

Oficiální národní partneři

 
THOBIAS
FREDRIKSSON
(SWE)
NAROZEN(a):
4. 4. 1975 v Uddevalla

VÝŠKA A VÁHA:
183 cm / 87 kg

KLUB:
Oestersund SK

ZÁJMY:
golf, rybaření

DISCIPLÍNA:
Běh na lyžích

WEB STRÁNKA:
www.langd.se