Statistika přístupů

Tento web byl provozován od října 2007 do 15. 3. 2009, přičemž stávající grafická podoba byla spuštěna v dubnu 2008. Dále uvedené statistické...

Liberecký šampionát skončil, pochvaluje si ho celý svět

Dnes byl na programu FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 poslední závod mužů na 50 kilometrů. Poslední mistr světa z Liberce,...

Poslední závod vyhrál Pan Řídící

Už i poslední závod 47. FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování LIBEREC 2009 zná svého vítěze. Zcela právem se jím stal fenomenální...

Člověk, bez kterého by se v Liberci neskákalo

28. 02 2009 10:30:00

(Liberec – vlastní) Když se mluví o skocích na lyžích, většina lidí si vybaví jméno nějakého skokana. Ti zainteresovanější místo, kde se skáčou světové poháry. Málo kdo ale zná alespoň jedno jméno konstruktéra lyžařských můstků.
 
Každý můstek má svou historii, na té ještědské má největší zásluhu Miloslav Bělonožník, bývalý československý reprezentant, trenér skoků na lyžích, dlouholetý člen FIS a v neposlední řadě konstruktér můstků. Při vstupu do pokoje tohoto sympatického devadesátiletého pana architekta uvidíte trofeje a různé ocenění z mistrovství světa, olympiád a dalších závodů. Bezesporu je důležitou osobností, která se zasloužila o rozvoj lyžování doma i ve světě.
 
* Jak jste se jako skokan na lyžích dostal ke stavbě můstků_
Jak slepý k houslím. Od malička jsem závodil a po válce, když jsem přišel do Liberce, nebyl tady žádný můstek. Proto jsem trénoval na Pláních. Díky svým zkušenostem jsem byl v padesátých letech povolán do Prahy jako trenér. V roce 1953 mě navrhli do FIS, ve které jsem byl členem až do roku 1988. Stal jsem se předsedou subkomise FIS pro stavbu můstků, musel jsem si přečíst dokumenty o stavbě můstků a hlavně jsem využíval svých zkušeností. Nejdříve jsme opravili můstek na Pláni a postavili nějaké menší můstky. Potom jsem se pustil do toho ještědského.
 
* Můstek na Ještědu je postaven především díky Vám. Co všechno jste musel udělat, aby se mohlo začít stavět_
V roce 1959 jsem přišel s myšlenkou, že pokud chce mít Liberec nějaké skokany, musí se tady postavit můstek. Kvůli tomu jsem se stal členem komise cestovního ruchu při městě a snažil se ostatní přesvědčit, abychom mohli můstek postavit. Je to vlastně 50 let.
 
* Jak probíhala stavba můstku na Ještědu_
Na začátku jsem se radil s lidmi ze zahraničí, např. s německým trenérem. V roce 1961 jsme s manželkou zaměřili můstek pětimetrovou latí a od roku 1962 jsem se pokoušel na stavbu získat peníze. V „akci Z“ jsem dostal tři sta tisíc korun, ale nebylo to dost peněz na stavbu můstku. Pozval jsem jednu firmu z Ústí nad Labem, která ale udělala minimum práce a chtěla za to dvě stě padesát tisíc. Dal jsem jim pouze pět tisíc a pustil jsem se v roce 1965 do práce sám, s buldozeristou Novákem. Jeden buldozer byl ale málo, a proto jsem sehnal ještě jeden. Pak už se pracovalo lépe, i když nějaké potíže se také vyskytly. Ne všechno se podařilo najednou. Během stavby jsme přemístili sto tisíc kubíků zeminy. Každou chvíli jsem měřil, jestli postupujeme správně.
 
* Můžete mi popsat, jak to v té době na Ještědu vypadalo_
Postavili jsme velký, střední a padesátimetrový menší můstek. Všechno bylo zatím provizorní. Tribuna rozhodčích vypadala tak, že jsme vytáhli na Ještěd železniční vagón a stáhli rozhodčím okýnka. V roce 1967 se konaly první závody, dokonce s mezinárodní účastí, bylo tady 7 států. Každý, kdo skočil z velkého můstku přes sto metrů, dostal stříbrný odznak, který vyrobil můj syn.
 
* Kde jinde jste postavil můstky kromě České republiky_
Dva můstky ve Falunu ve Švédsku, pak v USA. Nevím, kolik jsem jich přesně postavil. Zavedl jsem certifikaci všech můstků na světě - to je můj nápad. Pokud můstek splňuje veškeré parametry odpovídající normám FIS, získá certifikát. Tehdy jich bylo evidováno asi dvě stě. Dnes jich je o něco míň.
 
* Které své můstky máte nejraději_
Jeden z nich je určitě ten ještědský, na tom jsem strávil hodně času. Dále můstek v Harrachově, o jehož stavbu jsem se také zasadil. Československo bylo posledním státem, kde byl postavený mamutí můstek. Nejdříve měl stát ve Špindlerově Mlýně, ale kvůli problémům s lesníky se nakonec postavil v Harrachově.
 
* Skočil jste si na můstcích, které jste postavil_
Ano, vyzkoušel jsem je. I ten Liberecký. Závodně jsem skákal asi do roku 1956.
 
* Jaký byl váš největší sportovní úspěch_
Stal jsem se mistrem republiky v roce 1948, v tomto roce jsem byl také nejlepší z našich na olympiádě, ale až šestnáctý.
 
* Jak prožíváte mistrovství světa v Liberci, půjdete se podívat na nějaké závody_
Pokud dovolí zdraví, tak se půjdu podívat. Viděl jsem skákat sdruženáře a ještě se půjdu podívat na skokany.
 
* Co říkáte na to, že na mistrovství v Liberci poprvé skáčou i ženy_
To byla moje myšlenka už dávno. Když jsem trénoval mládež, tak jsem měl v družstvu i dvě holky a skákaly celkem dobře. Když mohou jezdit na sjezdovkách, tak mohou i skákat.
 
Za rozhovor děkuje Romana.
 
 

Oficiální mezinárodní sponzoři

Oficiální národní partneři

 
LAURENCE
ROCHAT
(SUI)
NAROZEN(a):
1. 8. 1979

VÝŠKA A VÁHA:
176 cm / 62 kg

KLUB:
SC Vallee de Joux

ZÁJMY:
sport, četba, kino, cestování, nakupování

DISCIPLÍNA:
Běh na lyžích

WEB STRÁNKA:
www.laurence-rochat.ch